Rumba (R) - (4/4 takt, tempo 33-54 t/min.)
je afrokubánský tanec, jehož kořeny sahají daleko do minulosti Afriky, odkud čerpal i svůj rytmus. Afričtí černoši se jako otroci dostali na Kubu již počátkem 16. století. Tam zpívali své písně a tančili zpočátku ještě na své původní africké rytmy, tam časem vznikla rumba - tanec černých kubánských otroků.
Termín rumba znamená ve španělštině jednak stejnojmenný lidový tanec, ale také veselici, hodokvas, hýření anebo i množství či hromadu lidí. V rumbě se prolínají prvky černošské, arabské i španělské. To pro evropské hudebníky i tanečníky bylo zpočátku dost obtížné a těžko pochopitelné a bylo asi i příčinou, že rumba, která se v Evropě objevila již v roce 1923, nezískala valnou přízeň a velmi brzy vymizela z tanečních síní.
V údobí 1927-1928 předváděli rumbu v Paříži kubánští tanečníci. Následkem toho se kolem roku 1930 rumba znovu vrátila na parkety, avšak už přizpůsobená evropskému pojetí tančení. To se již orchestry začaly zajímat o její exotický rytmus. Avšak tanec na nové rumbové skladby byl prováděn příliš skákavě a z pérovaných pohybů, což kromě melodie nemělo s kubánskou rumbou nic společného. Opět u toho byli angličtí učitelé tance (zejména Monsieur Pierre, vl. jménem Pierre Laffite, s partnerkou Doris Lavelle),kteří dali již tehdy rumbě určitá pravidla a stanovili její první figury, např. (dle O. Landy) čtvrtobraty, řetězový krok, kruhové otáčeni, křížový krok aj.
V ČSR se rumba tančila již kolem roku 1931 a její popisy se objevily jak v The Dancing Times, tak i v našem odborném tisku a dokonce i v samostatných příručkách. Rumba byla také po 2. světové válce nejlépe prostudována a též nejlépe tančena. Budila zájem každého dobrého tanečníka již svým exotickým podmanivým rytmem. Samozřejmě, že původní rumba měla jinou formu, než v jaké byla v Evropě tančena. Charakterizovaly ji rychlé pohyby nohou za součinnosti pohybů kolen a kyčli a také často protřesů ramen.
Po 2. světové válce se tančila tzv. square rumba se základním krokem do čtverce, či protáhlého obdélnika, první volný krok začínal na 1. dobu. Kolem poloviny 60. let došlo ke změně a základní krok se začal tančit stylem mambo bolera, kde základní krok vpřed nebo vzad se provádí na 2. dobu a s akcentem.
K uvedenému způsobu tančení je třeba říci, že na Kubě se čtverec - Square box, neužíval v žádné formě rumby. Za "kubánský styl společenského tance rumby" (Cuban System of Ballroom Rumba), nebo jednoduše za kubánskou rumbu (Cuban Rumba), byla přijata nejpopulárnější varianta tančená domorodci v pomalém až středním tempu. Tuto formu rumby chápou Američané jako kombinaci dvou tanců, které jsme si spolu s nimi zvykli označovat jako bolero a mambo. O tom, jak tento tanec správně nazývat, bychom mohli teoretizovat neustále (kubánská rumba, mambo, bolero či mambo-bolero), avšak pro praktické provedení to není otázka prvořadé důležitosti. A tak tedy zůstaňme u již tradičního názvu rumba.
Začátek 60. let probíhal ve znamení tzv. rumbové války, což byl právě spor o způsobu tančení rumby, o jejím novém pojetí a o doprovodné hudbě. Probíhal mezi tanečními odborníky in natura a současné i na stránkách odborných časopisů nejen v Evropě, ale i mezi Evropou a Amerikou. ČSSR rumbová válka plně zasáhla v roce 1964 a doznívala pak ještě několik let. Výsledkem této "války" byl začátek procesu na jehož konci je dnešní pojetí rumby - o níž se také říká, že je to tanec zamilovaných.